Už z názvu příspěvku je jasné, kam jsme se vypravili na
poslední výlet v rámci Erasmu. Všechno to začalo už týden předem, kdy jsme dali
dohromady předběžný plán a začali shánět lidi (nejlepší je cestovat v počtu po
násobcích čtyř, kvůli místu v kajutách na lodi). Zkouškové se ukázalo jako silný
soupeř, a tak jsme nakonec zůstali jenom dva - já a Annemiek.
Ve čtvrtek jsme zabookovali jízdenky a v pátek jsme mohli
vyrazil. Vyrazili jsme okolo čtvrté odpoledne z Tampere vlakem směr Turku.
Výhoda tohoto spojení byla v tom, že vlak zajížděl až do přístavu, takže jsme
nemuseli hledat cestu do přístavu z centra. Vyzvedli jsme si boarding pasy a nalodili se na noční
trajekt "Europa" směr Stockholm.
Po nočním cestování jsme v šest
ráno(!) dorazili do Stockholmu (nutno posunou hodinky o hodinu zpět, tj. v 7
hodin finského času). Ranní káva, sušenky z Tampere a hurá do severské zimy. Venku
bylo celkem příjemných -2°C, ale vítr o
rychlosti 15 ms-1, což zrovna příjemné nebylo. V zimě a ještě
za tmy jsme tedy začali objevovat první uličky Stockholmu, první zavřené
obchody a prázdná náměstí. Okolo deváté ranní jsme dorazili do informačního
kiosku, vyzvedli si mapu centra, zeptali se na doporučení k navštívení a vydali
se hledat snídaňo-oběd.
Po úspěšném hledaní a dalších několika náměstích se blížil
čas střídání stráží v královském paláci. Ačkoliv počasí se vůbec nezlepšilo (ba
naopak - začalo chumelit), tak návštěvníků bylo v královském paláci dost a
dost. Střídání stráží trvalo cca 30 minut a dnes je z toho již spíše turistická
atrakce, než vojenský zvyk.
Odpoledne to vypadalo jako na opravdovém severu (jo moment,
my vlastně na tom severu jsme) a proto jsme skončili s venkovními aktivitami a
zapadli do galerie Fotografiska, kde probíhá výstava fotografií a dalších
uměleckých děl Davida LaChapelle. Ačkoliv jsem byl ze začátku skeptický (navíc
se vstupným 8€), tak výstava je to velice vydařená, reportáže o vzniku některých
děl byly suprově udělané a výstava ve mě zanechala opravdu dobrou vzpomínku.
To jsme se tu zdrželi natolik, že na cestě zpět už byla zase
tma. Cestou do hostelu jsme si ještě prohlídli City Hall, kde se nachází i
Modrý sál, kde jsou udělovány Nobelovy ceny. Výstup na věž jsme vzdali vzhledem
k počasí a raději vyrazili do hostelu usušit boty a připravit plán na neděli.
V neděli se trochu změnilo počasí, teplota nám vystoupala
nad nulu a sníh ze soboty začal tát. Začala se tak tvořit břečka a kaluže, což
nepotěšilo nás ani usušené boty. Nicméně jsme se po snídani, která byla v ceně
hostelu, vydali opět směrem do centra, znovu se dostali k City Hall, prošli
další uličky v centru Stockholmu a zamířili na další výstavu v muzeu Vasa.
Vasa
muzeum je údajně jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v severské Evropě. Hlavní (a
téměř jedinou) atrakcí je expozice zrekonstruované lodě ze 17. století. V osmi
patrech je tak možné se prokousat přes historii švédské mořeplavby, stavby
lodí, tak i tamějších poměrů a spousty dalšího.
To už se nám ale čas opět přehoupl do pozdního odpoledne a bylo
tak potřeba se dostat na terminál, vyzvednout si boarding pasy na cestu zpět a
nalodit se. Jelikož kontroly nejsou tak přísné jako na letištích (prakticky
skoro žádné), tak se na loď dostanete poměrně rychle. Změnou oproti minule byla
nejenom loď, ale i trasa. Na cestu zpět jsme se rozhodli cestovat do Helsinek a
strávit tak ještě jeden den v Helsinkách. Po nalodění jsem se seznámil v kabině
s ostatními (tvořili jsme pěknou mezinárodní skupinu, já-Čech, James-Nigérie, Yury-Finsko,
David-Čína) a vyrazili jsme poznávat loď (přeci jenom dvanáct pater je dvanáct
pater). Velké množství restaurací, obchodů a dokonce i supermarket. Oproti
Finským nebo Švédským cenám je to celkem příjemná změna a dokonce i zde můžete
platit kartou. Ačkoliv se nacházíte uprostřed Balského moře, je zde dostupný
wifi internet, ale videa si moc nepřehrajete, přeci jen je to satelitní spojení
a rychlost rozhodně není závratná.
Tím tak končím příspěvek ze Stockholmu, mého poslední výletu
v rámci Erasmu. Ačkoliv jsme ještě strávili jeden den v Helsinkách (o tom další
příspěvek), tak výlet to byl opravdu krásný, škoda, že nám nepřálo počasí, jako
na jiných výletech.
PS: To si takhle kráčím po Stockholmu a najednou BUM! Sakra,
kde to jsem, že tu čepují Starobrno?
ŠVÉDSKÁ ZAJÍMAVOST č. 24 - cyklistika
Další severský národ, další téměř státní záliba v
cyklistice. A vypadá to, že Švédové si hlavu s cyklistikou nelámou. Že není kde
zaparkovat? Že potřebujete na kole sedadlo? A že je zámek důležitá věc? Toť vše
snad vystihují následující fotky. Prostě mě to nedalo a musel jsem to vyfotit.
Tady na jihu moc kola nefrčí :-) a ta loď vypadá moc pěkne!
OdpovědětVymazatTy jo super! škoda že není víc takových blogů
OdpovědětVymazat